Potýkáte se s bolestí v oblasti bederní části zad, kyčlí samotných nebo vás občas píchne v koleni? Možná pro Vás bude následující článek přínosný! :)
Mobilita je v současnosti často opakované slovní spojení, málo kdo z nás si pod ním však představí něco konkrétního. S nadsázkou lze pravit, že "Co nepoužíváme, to se nám postupně ztrácí". Tedy aby se naše tělo mohlo bezbolestně hýbat, je třeba ho v pohybu držet a ideálně rovnoměrně zatěžovat jednotlivé části těla.
Většina z nás však nejspíš bude mít zkušenosti s občasným pobolíváním jednotlivých částí těla - tu rameno, tu záda. Z pohledu tradičního čínského pohledu můžeme zjednodušeně říci, že když nám některá část těla příliš zatuhne (nebo naopak příliš povolí), energie v ní nemůže správně proudit a začne "zahnívat". To se může projevovat různými např. i pohybovými disbalancemi.
Termín mobilita označuje pohyblivost těla (nebo třeba jeho příslušné části) a, alespoň tak, jak ho vnímám já, zjednodušeně je výsledkem určité míry pružnosti a síly, jejich vzájemného působení a koordinace. Jenže jak toho dosáhnout?
Co je to ta (nebo ten?) kyčel a proč je potřeba?
Kyčle (klouby kyčelní) jsou důležitým kloubním spojením našeho těla, propojující trup s dolními končetinami. Mají funkci nosnou i balanční, což poukazuje na nutnost hybnosti kyčlí pro udržení rovnováhy. Umožňují nám, spolu s dalšími kloubními spoji, chůzi.
Když se však na kyčelní kloub podíváme, není to na první pohled až tak složitá konstrukce. Jedná o spojení kosti stehenní a pánve, přičemž v pánvi je umístěna kloubní jamka, potom máme krček a hlavici stehenní kosti. Hladký pohyb nám umožňuje chrupavka, která je na všech styčných plochách a umožňuje hladký pohyb snižováním třením kostí o sebe.
No jo, jen obvykle klouby nedrží při sobě jenom vůlí. Kosterní soustava tvoří oporu našeho těla, nicméně bez systému vazů a svalů, by nám pohyb moc nešel a byli bychom spíše "hromádkou kostí". Právě na svaly a vazy se zaměřujeme při cvičení taiji a pokračovat můžeme i v rámci dalších cvičení, které mohou naše snahy při cvičení taiji (tai-chi) krásně podpořit.
Psychosomatika
Možná je tu řada z vás, kteří v celostní pohled na naše tělo nevěří a nebo Vás nezajímá, klidně tuto část přeskočte a pokračujte níže na video s pár cviky. Video je prvním z řady videí zaměřených na mobilitu. Přibývat budou ale postupně.
Podle toho, co vím ze studia taichi v Číně, hybnost kyčlí je spojena s přísností a požadavky nás samotných na nás samotné. Jsme-li na sebe příliš přísní, naše ambice jsou přemrštěné, máme sklony k workoholismu (ale z důvodu touhy po tom, být nejlepší) a zkrátka žijeme životní přístup, kdy vyvíjíme vnitřní tlak sami na sebe, naše tělo má tendenci tuhnout právě v oblasti kyčlí.
Z poznání Evropských autorů můžeme kyčel vnímat jako symbol naší celkové pružnosti, odrážející naše vztahy s okolím. Bolest kyčlí může být pocitově spojena s proměnou, nebo až zborcením našich přesvědčení, hodnot a názorů na život. Častou jsou spojovány s vnitřním pocitem opuštění a zrady.
Na co si dát u cviků pozor?
Ve videu se mi nevejdou celé popisky, ale cviky projdeme na všech lekcích tak, abyste věděli jak se do cviků dostat, jak mají vypadat a mohla jsem vás případně opravit. Pokud si třeba nebudete jistí u domácího procvičování, nezapomeňte si cvik poznamenat a na cvičení se zeptat, nebo mi třeba napsat! Alespoň několik bodů pro domácí protahování:
Pořádné zahřátí předchází každému protažení! Nestačí sedět v teple, je třeba si před tím zacvičit a tělo opravdu prohřát "zevnitř".
Správné provedení jednotlivých cviků.
Dech! Nezapomeňte na dech - jakmile se do pohybu dostanete, vzpomeňte si na dech!
Zkuste se v jednotlivých pozicích uvolnit, nezatínejte se proti bolesti, když pohyb táhne příliš, využijte oporu tak, jako používáme na cvičení
Nebojte se cvičit, jedno špatné provedení nic nezpůsobí, pokud budete cvičit citlivě a když si nebudete jistí provedením, prostě se mě zeptejte!
Na závěr
Cvičení je radost, to je jasné! Ale je pravdou, že něco nás baví více a jiné méně. Vždy se snažím spojit to, co potřebuji cvičit s tím, co mne baví cvičit. Přijde mi to tak "fér" a je pro mne potom jednodušší se na vše soustředit.
Mimochodem všimli jste si, že bolest kyčlí, kolen nebo beder připadá zejména na podzim a zimu? To je ale výsledkem špatných pohybových stereotypů, ve kterých jsme uzavřeni přes jaro a léto. Právě teď je vhodný čas na opravu pohybových návyků, získání pružnosti a síly, ze které můžeme na podzim a v zimě těžit! :)
Krásné a radostné jarní dny se cvičením,
Vaše Marti
Comments